Loňskou sezonu naše „áčko“ pojídalo pořádně trpké ovoce v krajské soutěži II. Soupeře jsme nedokázali překvapit rychlostí našich úderů a nezastrašili jsme je ani našimi mužnými postavami, proto nás čekal sestup zpět do „trojky“ a hledání ztraceného sebevědomí. Ani začátek letošní sezony nás ale nezastihl úplně připravené. První zápas s brněnskou Teslou jsme vyhráli jen díky neúčasti soupeřových dívek a díky nově angažované posile z lužáneckého parku, Milanu Marešovi. Ve druhém zápase v Kohoutovicích ale už ani jeho obrovská bojovnost nestačila a nejtěsnější porážka 4:5 dávala tušit, že letos nám postupová pšenka nepokvete… Pak se ale začalo ukazovat, že ve zdravé partě sídlí zdravý duch. :) Na jednom z lehčích soupeřů, béčku Komety, jsme si ověřili, že forma roste, a do klíčového zápasu s Lipůvkou jsme už nastupovali pořádně nažhaveni. Tentokrát tým konečně podržel kapitán, který až překvapivě hladce zvládl singla a v nervydrásající bitvě v koncovkách setů doslova vydřeli se svým parťákem Alexem Rybářem i rozhodujícího debla. No a to už jsme věděli, že jsme zpátky ve hře o čelo tabulky, a hlavně jsme cítili rostoucí formu a hlad po vítězství. Zápas proti nejsilnější možné sestavě Černovic jsme dokázali zvládnout celkem v pohodě, přičemž hlavním tahákem bylo kamarádské derby dvou tuřanských patriotů, Michala Meluzína a Marka Langa. Utkání na brněnské Lesné se neslo ve znamení třísetových bitev, ale zlomil ho pro nás až fantastický výkon Karla Hegnera v singlu a za perfektní podpory Robina Vyskočila i v deblu. Před posledním zápasem v Husovicích jsme tak měli dle postupové matematiky osud našeho návratu o soutěž výš ve vlastních rukou. Nikoho jsme teď už nenechávali na pochybách, že týmová chemie hraje tentokrát s námi. Na zápas jsme dojeli v hojném počtu, včetně zraněných či nemocných členů týmu a dalších hard core hujerovic fanoušků. Vítězstvím 9:0 jsme pak stvrdili závazný příslib, že se pokusíme příští rok ve vyšší soutěži sehrát důstojnější roli. :)
Absolutorium si za celou sezonu zaslouží dámská část týmu, která během svých zápasů neztratila ani set!!! Zejména z anglického exilu se navrátivší Míša Krchová dokázala, že svým umem přerostla tuřanské kurty, nemenší pochvala ale míří i k Barče Kútnikové, Ivče Jarešové a Sabče Baběrádové. V pánské části se letos nejlépe předvedl nováček Milan Mareš, který nezklamal v žádném ze zápasů, ve kterých se letos objevil! Obrovskou pochvalu zaslouží i benjamínek Lukáš Rauš, který ukázal, že i v další generaci rostou tuřanskému tenisu naděje, které mohou zářit na jihomoravském tenisovém nebi. V jediném, ale o to důležitějším, zápase nastoupil a k rozhodujícímu bodu pomohl i hostující Alex Rybář. No a letos nezklamalo ani tuřanské pánské „tvrdé jádro“. Miloš Fiala se bohužel nešťastně zranil už ve třetím kole a nemohl tak dostatečně předvést svá deblová kouzla. Robin Vyskočil svou „houpačkovou“ sezonu poslal do topu famózním výkonem v deblu na Lesné. Lukáš Pejchal dlouho vyhlížel návrat ztracené formy, ten nakonec opravdu přišel a Lukin tak v posledních kolech opět dokázal deptat soupeře svými mocnými lifty. Kapitán Michal Meluzín si konečně začíná nesměle tykat s forhendem a do příští sezony slibuje „ztratit“ pár zlobivých kil a dokázat, že s rostoucím věkem začíná u tenisu lehounce přemýšlet. No a na závěr naše eso v rukávu, Kódl Hegnerů. Tenhle pán, jehož vytříbený slovník občas dokáže zpestřit odpočinek obyvatel ulice Karkulínovy, na konci sezony prokázal, že jeho ruka stále může být opravdu zlatá. Pokud by se dokázal vyvarovat výkyvů a zvládl by načasovat svou top formu už na počátek příštího května, tak by gejzír tuřanské tenisové radosti nemusel vyschnout ani v příští sezoně, na kterou se naše áčko těší už nyní. :)
1.kolo vs Tesla Brno vítězství 5:4 5.kolo vs TK Černovice vítězství 7:2
2.kolo vs Kohoutovice B prohra 4:5 6.kolo vs Start Brno B vítězství 5:4
3.kolo vs Kometa B vítězství 7:2 7.kolo vs Sokol Husovice vítězství 9:0
4.kolo vs ASK Lipůvka vítězství 5:4